Textové pole:

Teplovodní vložky a výměníky, s nimiž pracuji

U ručně stavěných sporáků a kamen používám ocelové teplovodní výměníky moravské firmy ŘEHULKA.

 

Pro krbové obestavby s teplovodními výměníky používám kvalitní české krbové vložky HOXTER a ROMOTOP.

 

Konkrétní výrobek vám vždy doporučím na míru vašim potřebám a požadavkům.

 

Jsem registrován v Seznamu odborných dodavatelů

Státního fondu životního prostředí České republiky

pro dotační program Nová zelená úsporám.

Textové pole:

PODHORSKÉ KAMNÁŘSTVÍ

originální návrhy a stavby tradičních kachlových kamen

 

 

 

Leoš Rožnovský

799 797 185

podhorske-kamnarstvi@seznam.cz

Textové pole:

Kamna jako zdroj pro teplovodní topení

Textové pole: Textové pole:

 

1. varianta

KRBOVÁ VLOŽKA S TEPLOVODNÍM VÝMĚNÍKEM

 

Továrně vyráběné topeniště (krbová vložka) s prosklenými dvířky, výměník se nachází buď ve zdvojeném plášti anebo nad topeništěm.

 

Jednotlivé typy teplovodních krbových vložek mají různý poměr výdeje energie do vody a do prostoru.

 

Samozřejmě platí, čím menší sklo, tím méně tepla do prostoru.

 

V případě obestavby akumulačními materiály (kachle, šamot) je menší část energie ukládána do hmoty a následně vyzařována, podobně jako u klasických kamen,

povrchová teplota je však nižší.

 

Krbová vložka s výměníkem může být použita několika způsoby:

 

a) Kompletně továrně vyrobená kamna (mohou být celokovová, obložená keramikou, nebo obestavěná kachlemi).

 

b) Továrně vyrobené topeniště s výměníkem, obestavěné ručně dle individuálního návrhu na míru (kachlemi nebo omítanými deskami).

 

2. varianta

KAMNOVÉ TOPENIŠTĚ S TEPLOVODNÍM VÝMĚNÍKEM

 

Odlišnost od krbových vložek spočívá ve využití části tepelné energie k akumulaci do hmoty. Topeniště může být tovární výroby nebo ručně stavěné.

 

Teplovodní výměník je umístěn mimo prostor topeniště. Toto řešení umožňuje používat topidlo dvěma způsoby, je tedy nejvýhodnější tam, kde kamna chceme používat i mimo hlavní topnou sezónu (v době, kdy nechceme vytápět celý dům teplovodními rozvody).

 

 

a) Teplovodní výměník je odstaven klapkou, spaliny proudí z topeniště do šamotových tahů a veškerá energie je využita jako u klasických kamen, ukládá se do hmoty kamen a následně sálá do prostoru.

 

b) Vstup do teplovodního výměníku je otevřen, spaliny z topeniště jdou přímo do výměníku, větší část tepelné energie z topeniště je využita do vody a z výměníku ochlazené spaliny odcházejí kratší cestou do komína.

Textové pole:

 

3. varianta

SPORÁKOVÉ TOPENIŠTĚ S TEPLOVODNÍM VÝMĚNÍKEM

 

Dříve se používaly teplovodní výměníky umístěné přímo v topeništi sporáku. Dnes se od tohoto řešení upouští a upřednostňuje se umístění výměníku mimo oheň.

Je zde výhoda možnosti samostatného topení ve sporáku bez ohřevu teplovodního systému.

 

Princip je pak podobný jako u kamnových topenišť s výměníkem, cestu spalin lze ovládat klapkou.

 

a) klapka do výměníku zavřena, spaliny jdou klasicky pod plotnu a k troubě

 

b) výměník otevřen, spaliny ohřívají vodu a ochlazené odcházejí ke komínu

Textové pole:

 

POŽADAVKY NA SPOLEHLIVÝ PROVOZ TEPLOVODNÍCH VÝMĚNÍKŮ

 

 

a) Vhodně vybrané topeniště a výměník s ohledem na typ komína. U domů se zastaralými komíny je výběr možností  radikálně omezen. Výměník totiž spaliny velmi ochlazuje. Starý (neizolovaný) komín s vysokými teplotními ztrátami potřebuje pro správný tah poměrně vysokou teplotu spalin. Tyto dva parametry bývají někdy těžko slučitelné. Vždy je nutná konzultace s kominíkem. Doporučuji kvalitní  vyvložkování komína, nebo nový 3-složkový komín.

b) Vhodně zvolený výkon výměníku a poměr energie vydávané do vody / do prostoru. Zde je potřeba brát v úvahu celkové tepelné ztráty domu, a jakou část z tepelných ztrát tvoří místnost, kde budou stát kamna. Také je potřeba myslet na to, zda náhodou neplánujete v době životnosti výměníku se zateplováním domu.

c) Zajištění správné teploty vratné vody. Požadovanou teplotu uvádí výrobce výměníku. Řeší se tzv. malým kotlovým okruhem, kdy je část výstupní vody přimíchávána do vratné vody pomocí termostatického směšovacího ventilu. Nezajištění tohoto požadavku způsobuje zkrácení životnosti výměníku a může znamenat neuznání záruky.

d) Pro případ výpadků elektrické energie se doporučuje použití záložního zdroje, který umožní po nutnou dobu provoz čerpadla.

e) Některé výměníky mají zabudovánu ochlazovací smyčku. Pro zapojení je nutný přívod studené vody z řádu a také vývodu na odpad. V případě přehřátí systému je automaticky do ochlazovací smyčky vpuštěna studená voda, která proběhne trubičkami mezi výměníkem, ochladí jej, a poté vyteče do odpadu.

f) Velmi výhodné je použití akumulační nádrže. Je to opět pojistka proti přehřátí, ale zároveň i zvýšení komfortu při topení. Přebytečná energie se ukládá do akumulační nádrže, a ta předává teplo do systému i mnoho hodin po vyhasnutí. Akumulační nádrž je nutno vhodně nadimenzovat s ohledem na výkon výměníku a tepelné ztráty domu. Doporučuji zejména tam, kde výměník je hlavním zdrojem vytápění domu. Lze použít i nádrž s integrovaným zásobníkem teplé užitkové vody.

 

 

Teplovodní vytápění je vždy potřeba řešit v součinnosti tří řemeslníků: kamnář, topenář, kominík.