Textové pole:
Textové pole:

Historie kuchyňských kamen

 

Když řeknete „kachlová kamna“, mnoho lidí si automaticky vybaví v mysli právě kamna kuchyňská.

 

Velmi často se jim říká „PEC“, i když toto označení je dosti zavádějící.

 

Pec v původním slova smyslu je poměrně veliká stavba, sloužící k pečení většího množství pecnů chleba. V prostorné peci se založil oheň, a spálilo se poměrně hodně dřeva, které předalo svou energii do silné vyzdívky a těžkého klenutého stropu pece. Po vyhoření se vymetl popel, vsadily nakynuté bochníky, a pec se rychle uzavřela, aby teplo neuteklo ven. Pecny chleba se pak dokonale upekly teplem sálajícím z nahřáté vnitřní vyzdívky pece.

 

Kamna s plotnou a plechovou troubou jsou však jinou záležitostí, záležitost, která často byla k samotné chlebové peci přistavěna. Jednalo se tedy o dvě  a na sobě nezávislá topeniště. V peci se zatápělo pouze tehdy, když hospodyňka chtěla upéci více chlebů. Pro běžné denní pečení pokrmů se používala plechová trouba. Vedlejší, avšak důležitou funkcí pece bylo ležení. To velmi dobře známe z pohádek, starých venkovských románů, nebo ze skanzenů.

 

Pro kuchyňská kamna s plotnou a troubou se také používá pojmenování „sporák“. To je v dnešní době také poněkud rozporné, protože si jej spojujeme spíše s plynovými hořáky, anebo s elektronicky ovládanou varnou deskou. Nicméně původ slova „SPORÁK“ prý byl právě u těch našich kuchyňských kamen, v nichž se topilo dřevem či uhlím. Jednalo se totiž o ve své době převratný vynález, který hospodyňkám USPOŘIL čas i peníze za palivo, když jedním ohništěm zvládaly uvařiti polévku, upéci buchty, i vyhřáti světnici.

 

V pozdějších dobách, kdy v některých domácnostech chlebovou pec zcela přestali používat, se tahy nad klenbou pece funkčně propojily se sporákem. Ležení tak bylo nahříváno, přestože pec již byla úplně odstavena. Tento princip se užívá dodnes u novostaveb kamen s ležením.

Textové pole:

 

Funkční části kuchyňských kamen

 

 

Plotna může mít různou velikost, podle potřeb hospodyňky. Trouby mohou být i dvě, ale pozor, v té druhé, vrchnější, už bude pečení trvat dosti dlouho, neboť spaliny v tomto místě již nejsou tak horké. Proto se vrchnější trouba používala spíše na sušení ovoce, hub, anebo i na nakynutí těsta.

 

Místo hořejší trouby lze zabudovat i měděnec, nádržku na ohřev vody, která má i výpustný ventil. Nádobka na ohřev vody může být zabudována i vedle topeniště, pak se jí říká kamnovec, a vybírá se naběračkou nebo hrníčkem po odklopení víka v úrovni plotny.

 

Jiným řešením je v místě horní trouby vytvořit jednu smyčku tahů navíc a zvýšit tak využití tepla z procházejících spalin.

 

Vyvýšené části, v níž je zabudována trouba, se říká kobka. Jsou však i kuchyňská kamna bez kobky. Trouba je v tom případě pod plotnou. Plotna je tedy delší, asi jako stůl, a takovým kamnům se říká stolový sporák. Pokud chcete na kamnech jen vařit, lze je postavit i bez trouby, pouze s plotnou.

 

V zadní části plotny se často zhotovuje kachlová nástěnka. Ta má funkci ochrany přilehlé stěny před ušpiněním. Nemusí mít jen podobu kachlového obkladu na stěně, ale může být i předsunutá s horní odkládací ploškou pro umístění drobných  potřeb či dekorací.

 

 

 

 

 

 

Textové pole:

PODHORSKÉ KAMNÁŘSTVÍ

originální návrhy a stavby tradičních kachlových kamen

 

 

 

Leoš Rožnovský

799 797 185

podhorske-kamnarstvi@seznam.cz

Textové pole:

Kuchyňská kamna neboli sporáky, nesprávně zvané „pece“

 

 

 

Textové pole:

Podoba a umístění kuchyňských kamen

 

Kachlové sporáky mohou mít mnoho podob.

Vlastně ani nemusí být kachlové, ale jen zděné a omítnuté.

 

Kachlové sporáky navrhuji většinou z hladkých kachlů, vhodně doplněných nějakým výraznějším prvkem. Může jím být:

 

- výrazněji profilovaná nebo vzorovaná římsa

- dekorativní pásek

- profilované rohy kobky

- anebo celá horní řada ze vzorovaných kachlů

 

Je možné zhotovit celý sporák ze vzorovaných kachlů, doporučuji však pouze mělké  a decentnější vzory. Sporák zhotovený celý z výrazně zdobných kachlů působí příliš „přeplácaně“. Musíme zde brát v potaz, že zdobným prvkem je už samotné kování (dvířka a trouby).

 

U zděných sporáků naopak doporučuji použít výraznější reliéfní kachle, avšak pouze v několika málo kusech jako dominantní dekoraci omítnuté plochy.

 

Sporák může být různě umístěn v rámci světnice:

1) s kobkou 2-strannou, tedy přistavěný do rohu

2) s kobkou 3-strannou, tedy z jedné strany přistavěný ke stěně

3) s kobkou 4-strannou, tedy volně stojící v prostoru

 

Z hlediska předávání tepla do prostoru je nejlepší třetí možnost.

Textové pole:

 

 

Možnosti ležení „na peci“

 

Přeje-li si zákazník kamna s ležením, nabízí se několik možností.

 

Vzhledem k faktu, že u stropu je nejvyšší teplota z celé místnosti, může být pro zákazníka dostačující nevyhřívané ležení. Tedy přístavek ke kamnům, který není technicky funkční součástí topidla a může být v jakékoli velikosti a z kterékoli strany.

 

Žádanější je však vyhřívané ležení, které lze řešit dvěma způsoby.

 

Vyhřívané ležení vysoké imituje historické ležení na peci. Horké spaliny jsou za troubou vedeny kanály pod plochu ležení, a odtud nasměrovány ke komínu. Rozdíl oproti historickým stavbám je v tom, že ve spodní části se nenachází funkční pec, ale je buď bez využití zastavěna, anebo je v ní zhotoven skladovací prostor například pro zásobu dříví.

 

Vyhřívané snížené ležení, někdy také „zápecí“ je praktickou alternativou. Myslete na to, že jednou budete starší a na šplhání do výšky například metr a půl už nebudete mít energii, klouby, atd... Pohodlnější je ležení vystavět přibližně v úrovni plotny (cca 80cm). Od plotny se ležení oddělí zídkou na výšku jednoho kachle. Kamna jsou osazena klapkou, kterou volíte buď topení do plotny a trouby, anebo napřímo do ležení. Snížené ležení předá více tepla ve spodní polovině místnosti. Tedy i po stránce tepelné pohody je vhodnější.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Textové pole: Textové pole:

Velikost plotny

 

Pokud jste byli zvyklí na smaltovaný plechový nebo i kachlový stolový sporák na tuhá paliva s troubou umístěnou pod plotnou, tak se Vám u nově postavených kamen s kobkou (troubou nahoře) bude zdát plotna malá. Je to dáno konstrukcí - umístěním trouby. Samozřejmě by bylo možno i u sporáku s kobkou zhotovit dlouhou plotnu, ale   znamenalo by to nutnost většího ohniště a tudíž i větší spotřebu dřeva. Pro běžné vaření klasické rodiny jsou plotny běžných délek naprosto dostačující.

 

V kamnářské literatuře se doporučují se tyto délky plotny při hloubce 50cm:

1 až 4 strávníci - 50cm

5 až 6 strávníků - 65cm

7 až 8 strávníků - 85cm

 

Zmíněné údaje jsou už dnes samozřejmě dosti zavádějící, vzhledem k široké škále životních stylů moderních lidí a s tím související četností a rozsahu vaření.

Vytápění více místností sporákem

 

Sporákem lze současně vytápět i menší přilehlou místnost. Nejběžnějším řešením je probourání zdi a postavení zadní části kobky směrem do přiléhající místnosti.

 

V kombinaci s nejnovějšími technologiemi je možné sporákem vytápět i celý domek. Teplovodní výměníky umístěné v topeništi se používaly už v minulosti. V posledních letech se od nich upouští a přechází se na efektivnější konstrukci. Tou je  hlubší topeniště s bočním přisáváním vzduchu, v němž hoření probíhá účinněji za vyšších teplot.  Teplovodní výměník je pak umístěn v boční šachtě. Pomocí klapky si obsluha kamen zvolí, zda chce topit do výměníku, anebo chce vařit na plotně.